Posilujte nejen svoje tělo, ale i svou imunitu

25.03.2021

Během celého roku jsou nám k dispozici různé sezonní potraviny. Co jíst v březnu?

Čekanka

Blahodárná potravina, která bývá velmi často opomíjená. Její pravidelná konzumace vede ke zlepšení stavu zažívání, působí jako antioxidant, který pomáhá vylučovat z těla škodlivé látky. Mimo jiné obsahuje řadu minerálních látek: hořčík, železo, draslík nebo fosfor.

Nové brambory

Jsou nedílnou součástí našich jídelníčků a právě v březnu lze koupit takzvané nové brambory. Ty obsahují řadu prospěšných látek, zejména vitamíny A, B či C a minerály jako hořčík, draslík a železo.

Batáty

Mají typickou nasládlou příchuť, díky čemuž si vysloužily přezdívku "sladké brambory". Tyto jsou bohaté na rozpustnou vlákninu, a pokud je budete konzumovat i se slupkou (například pečené), tak do svého těla dostanete i množství vlákniny nerozpustné, která má pozitivní vliv na střevní mikroflóru.

Kapusta

Ač to tak nemusí na první pohled vypadat, podle kalendáře se k nám pomalu, ale jistě blíží jaro. Můžeme se opět vymanit z těžkých a hutných jídel a přejít na odlehčenou stravu. Kapusta je k tomu jako stvořená. Obsahuje vitamíny typu B, C a vitamín E. Pomáhá posilovat imunitu a obsahuje příjemné množství vlákniny.

Polníček

I v březnu se hodí udržovat si aktivní imunitní systém a polníček vám s tím pomůže. Tato pochoutka je zdrojem hořčíku, železa, beta-karotenu, kyseliny listové a vitamínů A, C a E. Je to tedy super potravina, která by rozhodně neměla být zapomenuta.

Řeřicha

Bylinka výborná do salátů nebo jako doplněk na chleba s máslem nebo tvarohovou pomazánku. Dá se jednoduše pěstovat doma, díky čemuž můžete mít k dispozici efektivní posilovač imunity, zdroj vlákniny a antioxidant.

Cibule a česnek

Znali je už Římané. V česneku i cibuli se nachází antioxidant - quercetin, který je účinný vůči volným radikálům, vhodný jako prevence nádorových onemocnění. Pro zachování správného účinku bychom neměli česnek i cibuli po oloupání dlouho skladovat v lednici. V tomto případě zoxidují a jejich příznivé účinky zeslábnou. Tepelná úprava by měla být krátká, jen "mírné osmahnutí do křupava". U česneku můžeme zvolit i pečení s trochou olivového oleje. Obě potraviny konzumujme i v syrovém stavu - v salátech, jeli to možné.

Obiloviny

Dnešním trendem je vyhýbat se obilovinám. Pokud netrpíme celiakií, nemusíme se lepku obávat. Máme k dispozici žito, oves nebo ječmen. Celozrnná mouka obsahuje více vlákniny, stopových prvků než mouka bílá - pšeničná. Snídáme-li vločky (ovesné, pohankové atd.), měly by být nepražené a neslazené. Obiloviny můžeme nechat také vyklíčit a jíst jejich klíčky. Klíčky a semena Lněné semínko obsahuje vlákninu rozpustného typu. Jelikož na sebe váže vodu, je mírně projímavé. Na světlém místě stačí nechat vyklíčit obiloviny, luštěniny či další semínka na vlhké vatě. Klíčky obsahují antioxidant chlorofyl a vysoké množství bílkovin. Použít je můžete do salátů, k přímé konzumaci či do pomazánek.

Bylinky

Většina bylinek jsou "léčivky". Obsahují chlorofyl, který působí antisepticky a má pozitivní vliv na stravitelnost potravin. Bylinky (mateřídouška, řeřicha, kopřiva, tymián, máta, rozmarýn atd.) bychom měli kupovat u zahradníka, u kterého je záruka, že nebudou vypěstované vlivem umělých hnojiv. Případně si je můžeme vypěstovat sami. Důležité je bylinky střídat, aby nedošlo u citlivějších jedinců k předávkování účinnou látkou. Lístky bylinek zpracovávejme pravidelně, dorůstají pak nové.

Jablka

Skladovali jsme jablka celou zimu? Pozor, aby nebyla nahnilá. Nestačí vykrojit místo postižené hnilobou, jablko musí být zdravé celé. Červená jablka obsahují více antioxidantů - flavonoidů, v zelených je více trpkých látek. Proto je vhodné odrůdy střídat. Jablka můžeme jíst i s jadérky, ta obsahují amygladin, který má protirakovinné účinky. Ten se nachází i ve vinných hroznech, mandlích či semínkách melounu.

Červená řepa

Působí blahodárně na naše tepny, podporuje činnost jater, zbavuje tělo nadbytku sodíku, působí močopudně. Řepu můžeme jíst pečenou, syrovou nebo nakládanou. Rozhodně bychom měli šetřit solí. Červené barvivo řepy je mocným antioxidantem. Mrkev Je zdrojem beta karotenu. Ten potřebuje naše vybledlá kůže po zimě jako ochranu před ostrým jarním sluníčkem. Ideální porcí jsou dvě mrkvičky denně.

Kvašená zelenina, kysané zelí

Kysané zelí je zdrojem fosforu, síry, vápníku a hořčíku. Zvyšuje obranyschopnost našeho organismu. Mléčným kvašením se zvyšuje obsah vitamínů C, B a K. Kyselina mléčná nahrazuje kyseliny, kterých máme nadbytek, třeba kyselinu octovou... Kvašení (fermentace) je prastará technologie. Kvašená zelenina se stává během zimy chutným, pikantním a cenným zdrojem vitamínů a živin. Ještě poměrně nedávno bylo celkem běžnou praxí nakládat si doma zelí do tzv. kvašáku. Poctivý keramický hrnec s typickým tvarem a víkem napěchovaný kvašeným zelím byl luxusním zdrojem vitamínu C po celou zimu až do jara. Právě takové zelí, ne to sladkokyselé a sterilizované, stálo u zrodu klasických jídel - počínaje cmundou a segedínským gulášem konče.

ZELENINOVÉ PICKLES

Ingredience:

1 malá hlávka zelí
2 velké mrkve
1 pol. lžíce soli
1 káv. lžička kmínu

Postup:

Hlávku zelí a mrkve nakrájíme na jemné nudličky a okořeníme solí a kmínem. Vše důkladně promícháme a umačkáme pěstí, dokud zelí nezvláční a nepustí šťávu. Pak zeleninu vložíme do porcelánové nádoby a zatěžkáme například talířem, který zatížíme tak, aby zelí zůstalo po celou dobu "odpočinku" potopené ve vlastní šťávě. Necháme v pokojové teplotě (nikoliv v teple) po dobu tří dnů kvasit. Po třech/čtyřech dnech přendáme pickles do uzavíratelné nádoby nebo zavařovací sklenice a uchováváme v lednici bez větších problémů i celý měsíc. Lze takto použít dýni, lilek, okurky, cukety a další zeleninu.

Renata Hanáková

(Autorka je osobní trenérkou)