Důležitost strečinku

Strečink je nepostradatelnou součástí tréninku. Přesto je často neoblíbený. Slovo strečink pochází z anglického výrazu "stretch" (= napínat, roztahovat, rozpínat). Tím máme na mysli samozřejmě svaly. Ty se protažením šetrně připraví na zátěž a zároveň na lepší následný výkon.

Strečink slouží jako "rozcvička" a vede k lepším výkonům nejen u sportovců, ale zrovna tak i u lidí, kteří jen chtějí svá těla udržovat v dobré kondici. Zkuste se po ránu jemně protáhnout - rozdíl pocítíte okamžitě. Po cvičení strečink pomůže svaly uvolnit. Provádí se proto, aby svaly nebolely, nezkracovaly se a mohly mít možnost správně růst.

Před strečinkem se zahřejte 

Nikdy se neprotahujte bez toho , aniž byste se předtím zahřáli. Necvičte, když je vám zima. Strečink je účinný tehdy, když jsou svaly dostatečně prokrvené. Strečink je třeba dělat u každého cvičení. a to na začátku po zahřátí (po běhu, pár dřepech či zaskákání si přes švihadlo) a pak po ukončení tréninku. 

1. Placka - Je protahovací cvik , předklon v sedě roznožném. Tímto cvikem si protáhnete především zadní stranu stehen (hamstringy). U placky je důležité mít propnuté dolní končetiny, které jsou co nejdále od sebe (roznožené). Nekrčte kolena a trup i s hlavou se snažte co nejvíce přiblížit k zemi. Proveďte nádech - výdech a jděte o kousek níže, až do pozice s pocitem "nepříjemného" pnutí, ale nikdy ne přes bolest. 
2. Motýlek - Pozici motýlka dělají už děti ve školce, proto jej jistě zvládnete také. Jde opět o pozici vsedě. Pokrčte nohy v kolenou, vytočte kolena stranou a opřete chodidla o sebe. Chyťte se za nárty, kolena tlačte mírně k zemi a snažte se mít záda stále rovná. Zadeček je stále na zemi. Tímto cvikem protahujeme a uvolňujeme kyčle a vnitřní stranu stehen. 
3. Protažení krku - Toto protažení můžete dělat ve stoje i v sedě. Důležité je mít rovná záda a zpevněný střed těla. Ruce si dejte v týl, proveďte nádech a s výdechem přitáhněte bradu k hrudníku. Nedělejte to silou, ale mírným tlakem protahujte tam, kam to přirozeně zvládnete. Cvik příjemně protahuje a uvolňuje krční páteř. 
4. Hluboký předklon - Výchozí pozice je ve stoji, ruce podél těla s bradou přitaženou k hrudní kosti. Po celou dobu cviku mějte propnuté dolní končetiny. S výdechem proveďte hluboký předklon, rolujte páteř obratel po obratli tak nízko, jak to jde. Snažte se dostat až ke kolenům. V dolní pozici vydržte pár dechů, chyťte se rukama zezadu za lýtka a mírně přitáhněte, poté uvolněte stisk a opatrně, pomalu rolujte páteř zpět nahoru. Hlava se zvedá jako poslední. Pokud máte problém s bederní páteří či plotýnkami, tento cvik raději nedějte nebo se poraďte s lékařem. Hluboký předklon vám protáhne svaly na zadní polovině těla. 

Strečink je ideálním prostředkem pro aktivaci a prokrvení svalů a příprava pro svalovou práci. Ale také jako relaxace a uvolnění po ukončení tréninku. Strečinku před cvičením musí předcházet dynamické zahřátí v postupném kroužení hlavy, ramen, paží, trupu a dolních končetin. Poté se už můžete věnovat samotnému strečinku. 

Klasický strečink provádíme pozvolným protahováním zkrácené svalové skupiny do mírného tahu. Vydržet cca 20 sekund a potom protahovaný sval uvolnit, relax 5 sekund a opět následuje 20 sekund protažení. Celé to opakujeme 3x. 

Nejčastější zkrácené svalové partie, kterým bychom měli věnovat dostatečnou pozornost, jsou kývač hlavy, horní fixátory lopatky, spodní část prsního svalu, flexory kolenního kloubu a lýtkový sval. 

Strečink je důležitý i při domácím cvičení!

Mnoho lidí se zaměřuje především na sportovní výkon. Uběhnu tolik, zvednu to tolikrát ... a podcení při tom důležitost strečinku, tedy protažení před zátěží i po ní. Problém amatérských i profesionálních sportovců přitom může být - a často je - ve špatném strečinku. A špatný strečink je i žádný strečink. 

Každý člověk je individualita a tak je k němu třeba přistupovat, i pokud jde o pohybovou aktivitu. Pokud lze něco obecně doporučit , pak je pravidlem číslo jedna: zařadit strečink! Je důležité strečink nezanedbávat, přestože není pro řadu sportujících příliš záživný. 

V čem se nejvíce chybuje? 

Nejčastějšími chybami, se kterými se při strečinku setkáváme, je nesprávný výběr protahovacích cviků a nebo nesprávné provedení. Lidé jdou při strečinku často tzv. přes bolest. Strečink nikdy nesmí bolet. Můžeme cítit pnutí, které ale nesmí být vnímáno bolestivě. Dalšími chybami bývá pak aplikace strečinku na nezahřátý sval nebo snaha dosáhnout ihned maximálního rozsahu pohybu.

Je horší strečink vynechat nebo jej provádět nevhodně? 

Strečink určitě není vhodné vynechávat. V obou případech si budeme z dlouhodobého hlediska ubližovat. Pokud si nejsme jisti, zda strečink provádíme správně, máme možnost konzultovat strečinkové programy s trenérem či fyzioterapeutem. V současné době je možné najít širokou škálu cviků na internetu. V tomto případě bychom měli být velice opatrní. Je sice možné vygooglit se velké množství "zaručeně nejlepších" cviků, často jsou však prezentovány nesprávně s chybami v provedení. Některé cviky lze dokonce označit za nevhodné. Nedostatečný nebo žádný strečink je spojen s rizikem zranění a řady bolestí pohybového aparátu, například bolesti zad, třísel, ale i třeba i kolen, Achillovy šlachy ...

Kdy je vhodný tzv. dynamický a kdy statický strečink? 

Jaký je mezi nimi rozdíl? Problematika statického a dynamického strečinku je poměrně kontroverzní téma, které je velice diskutováno. Lze říci, že je stále velká skupina zastánců statického strečinku před výkonem, na druhé straně je řada odpůrců tohoto postupu. V opačném případě, tedy odpůrci statického strečinku, je doporučován strečink dynamický. Setkáváme se však i s názory, že dynamický strečink není ve své podstatě strečinkem, ale pro sport specifické rozcvičení, které by strečinkem nemělo být nazýváno. 

Strečink neboli protažení je považován za jednu ze složek tzv. kompenzačního cvičení. Na lidském těle jsou dvě skupiny svalů - tonické a fázické. Fázické svaly mají tendenci se zkracovat. Abychom zajistili tělu možnost správnému fungování, je nutné udržovat rovnováhu mezi těmito svalovými skupinami. Pokud dojde k výraznějšímu zkrácení některé skupiny, naše tělo začne pociťovat určitý dyskomfort, který časem můžeme začít vnímat jako bolest. Pravidelné protažení by tak mělo být součástí kompenzace aktivit běžného života, nejen sportovní zátěže.