Detoxikace se odráží v lepší imunitě

Cítíte se unaveni a bez energie? Zpravidla se tento stav svádí na podzimní únavu. Tělo vám však dává najevo, že je zanesené toxiny a tudíž potřebuje pročistit. Podzim je obdobím, které předchází dlouhé mrazivé zimě. Zima znamená útlum a například pro některá zvířata je to také doba spánku. Očistit tělo na podzim je zcela v souladu s přírodou, která se chystá k odpočinku, ke spánku.

Detoxikace neznamená hubnutí

Jde především o to, pročistit organismus od škodlivých látek a pročistit orgány včetně zažívacího systému. Očista těla neznamená, že byste neměli přijímat žádnou potravu! Naopak! V každém případě se soustřeďte na trávicí trakt. To je nejlepší cesta nejen k čistšímu tělu a silnější imunitě, ale také k vyrovnanému duševnímu stavu. 

Nové poznatky uvádějí, že na naši psychiku má vliv i náš mikrobiom. Složení střevního biomu = bakteriálních kmenů obývajících střeva, je vysoce individuální a souvisí s obranyschopností organismu. Když dopřejete oddech střevům, podzimní splíny si vás hned tak nenajdou. 

Pokud ale chcete pro své tělo udělat maximum, zkuste některou z očistných praktik zařadit do svého jídelníčku dlouhodobě. Dopřejte si například jednou týdně den bez masa nebo mouky, omezte konzervované a instantní potraviny. Občasné malé " ne" vašim obvyklým stravovacím hříchům vám rozhodně prospěje. Jestliže si hodláte dopřát spíše několikadenní intenzivnější očistu, počítejte s tím, že vám tato naruší váš obvyklý program plný pracovních schůzek, lekcí v tělocvičně či společenského života. 

Myslete na to, že při přísném detoxu - například, když se pijí jen zeleninové šťávy - byste měli být v klidovém režimu a nemít zvýšenou pohybovou aktivitu. Nehladovět zbytečně! Jestliže je rádoby detox postavený pouze na pití speciálních nápojů, pak je zřejmé, že zhubnete, protože se dostanete do kalorického deficitu. Jenže jakmile najedete na "normální " stravu a nebudete pod vedením odborníka, čeká vás starý známý jojo efekt. 

Při detoxu, kdy jde převážně o hladovění, dochází v prvních dnech k úbytku kilogramů v podobě glykogenu a obsahu střev. Nejedná se tedy o ztrátu tuku ! Glykogen = ve formě glykogenu je v těle uložena sacharidová zásoba energie. Podle místa uložení glykogenu v těle se bavíme o jaterním nebo svalovém glykogenu, přičemž každý slouží k trochu jiné potřebě organismu. Jaterní glykogen slouží především k udržování hladiny krevného cukru, což je velmi přínosná funkce hlavně v době hladovění. 

Často od okolí slýchám, že po prodělané detoxikační dietě se cítí skvěle. Tvrdí, že mají nevyčerpatelný zdroj energie. Pokud není detox postavený pouze na 3týdenním popíjení čajů a ukusování mrkve, pak je skutečně možné, že se cítíte lépe, protože jste přestali jíst nezdravé potraviny a nepřejídali jste se. Navíc se při detoxu omezuje kofein, nesmí se pít alkohol . Mnohem efektivnější je dostávat optimální množství energie, ideálně s vyšším poměrem zdravých tuků a nižším množstvím sacharidů, cvičit a samozřejmě také dostatečně odpočívat a spát .

Jděte cestou, která vám bude příjemná, kdy se budete sice muset trochu překonávat, ale která vám zároveň nepřidělá více stresu než užitku. 

Snažíte se posílit svou imunitu pomocí exotických superpotravin? 

Určitě je nezavrhujte, ale zkuste životabudič - kysané zelí. Skoro nic nestojí a dokáže s vaším zdravím zázraky. V dobách našich předků nechybělo kysané zelí snad v žádné domácnosti a především v zimě sloužilo k doplnění potřebných vitamínů a k dobrému zažívání. Naše prababičky možná nedokázaly pojmenovat všechny účinné látky, které obsahuje, rozhodně na něj ale nedaly dopustit. Lety prověřená kvašená zelenina je nejen účinná, ale také úžasně levná. 

Kysané zelí oceníte v podzimních dnech: díky bohatému obsahu vitamínu C posílí imunitu a ochrání před virovými onemocněními. 

Vsaďte především na bílé, které má více "céčka" než červené. Lepšímu vstřebávání vitamínu C navíc napomáhá v zelí obsažená kyselina listová. Kysané zelí organismu dodá i nezanedbatelné množství vitaminu B, E a K. Z minerálů stojí za zmínku draslík, železo, vápník, zinek a hořčík. 

Kysané zelí a jakákoliv jiná kvašená zelenina obsahují probatické kultury. Řadí se mezi probiotika, látky produkující kyselinu mléčnou, která podporují vstřebávání vápníku a železa. Pravidelná konzumace kysaného zelí tak dokáže normalizovat střevní mikroflóru, vyplavit toxiny a přebytečnou vodu z těla. Důležité je, aby bylo zelí nepasterizované, pouze takové je bohatým zdrojem prospěšných bakterií. Při nákupu zelí sledujte údaje na etiketě. Ve složení by neměly být uvedeny žádné konzervanty a stabilizátory. 

Kysané zelí nepoužívejte do teplé kuchyně. Tepelnou úpravou dojde k likvidaci enzymů probiotických kultur. Skvěle čistící schopnosti má ocet. Ovšem ne ten obyčejný, ale umeocet nebo jablečný . Oba dva druhy mají skvělé účinky na zažívací trakt (pokud netrpíte chronickým onemocněním zažívacího traktu) i pleť. Umeocet navíc pomáhá proti únavě 

Umeocet = je slanokyselá tekutina červené barvy, která vzniká fermentací nakládaných švestiček umeboshi. Ty se po sklizni nejprve nasolí a nechají se sušit na slunci. Pak kvasí ve slaném nálevu. V kuchyni tak umeocet dokáže nahradit až 20% soli. Tyto švestičky jsou v Japonsku velice oblíbenou pochoutkou. Umí tedy nejen okyselit a osolit jídlo, ale dokáže si poradit s celou řadou zdravotních neduhů. Zažene pálení žáhy, podpoří léčbu žaludečních potíží, zlepší chuť k jídlu. Každodenní popíjení ředěného umeoctu přispívá k odkyselení organismu. 

Stačí ráno nalačno vypít sklenici vlažné vody se lžící této tekutiny. Podobně skvělé účinky má také voda s citronem. Pokud nejste příznivcem výše uvedené varianty, pak můžete zkusit zeleninovou a ovocnou kúru. Zařaďte do svého jídelníčku zeleninu a ovoce, případně pijte zeleninové a ovocné šťávy. 

Jaká zelenina je vhodná ? 

Určitě je to mrkev, červená řepa, cuketa, dýně, zelí, špenát, cibule, artyčoky, brokolice, česnek, zázvor, kapusta, kurkuma, řeřicha či mořské řasy. Z ovoce pak jablka, hrušky, švestky, banány a avokádo 

NEJEN ZIMNÍ RECEPTY:

Carpaccio bez masa

• 2 středně velké červené řepy
• hrst mandlových lupínků 
• pepř, sůl 
• 1 lžíce balzamikového octa 
• 2 lžíce olivového oleje
• 150 g kozího sýra
• 2 hrsti rukoly 

Očištěnou řepu nakrájejte na co nejtenčí plátky, nejlépe na struhadle. Plátky naskládejte rovnoměrně na dva talíře. Doprostřed každého talíře položte rukolu. Kozí sýr "natrhejte " na menší kousky a posypte jím plátky řepy. Přidejte mandlové lupínky, zakápněte olivovým olejem, balzamikovým octem, osolte a opepřete. Podávejte s opečenou celozrnnou bagetkou nebo plátkem žitného chleba. 

Řepu můžete uvařit ve vodě (trvá to asi hodinu) nebo ji lze zabalit do alobalu, dát do trouby vyhřáté na 200°C a upéci doměkka (přibližně 40 minut). 

Dýňová polévka se zázvorem a kari 

• 1 kg dýňové dužiny 
• 700 ml zeleninového ( kuřecího ) vývaru
• máslo 
• 1 cibule
• 4 stroužky česneku
• kousek čerstvého zázvoru
• 150 ml smetany 12% 
• sůl, pepř
• mletý kmín 
• kari 
• na zdobení dýňová semínka, trochu listové petrželky. 

Dýni umyjte, oloupejte a zbavte semínek. Dužinu nakrájejte na menší kousky a krátce povařte. Oloupejte a nakrájejte cibuli a česnek, zázvor nastrouhejte. V hrnci na másle ingredience orestujte. Přidejte povařenou dýni a ještě cca 5 minut restujte. Pak vše zalijte teplým vývarem a vařte doměkka. Poté vše rozmixujte, ochuťte pepřem, solí a mletým kmínem. Pro výraznější chuť a sytější barvu doporučuji přidat kari. Polévku zjemníte smetanou a už jen krátce provařte. Polévku servírujte, nazdobte na talíři petrželkou a dle chuti i nasucho opraženými dýňovými semínky

Renata Hanáková

(Autorka je osobní trenérkou)