Co jsou to zdravé stravovací návyky a jak je u dětí účinně zajistit?

První roky života dítěte jsou úžasná dobrodružství plná poznávání nových věcí. Jednou z nich je i úžasný svět jídla.
Děti se nerodí s žádným předem daným návodem, který by jim říkal, co jim bude a nebude chutnat. Tato vlastnost se vyvíjí v počátečním období života. A jsme to právě my, rodiče, kdo mají ten krásný kol, být našim dětem správným a inspirativním průvodcem.

Jak začít u batolete pěstovat správné stravovací návyky? 

Zaměřte se na to, aby jídelníček vašeho batolete byl dostatečně pestrý, a to jak co do chutí, tak i tvarů, barev a vůní. To vše podněcuje zájem dětí o jídlo, a především pak to, které ještě neznají. Podávejte různé druhy ovoce a zeleniny. Je prokázáno, že strava, kterou si dítě osvojí v tomto období, bude vyhledávat i v pozdějším věku. Naopak jednostranná a málo rozmanitá strava může být zdrojem (příčinou) nedostatečného přísunu některých živin. Důležité je také dbát na správné stolovaní a stravovací návyky. Dítě máme vést ke stravování u stolu, v dětské židličce a nikoli "za pochodu". Učíme je, že jídlo je společný rituál, na který je vymezen určitý čas. Jako nejlepšího vzoru pro vytváření správných stravovacích návyků je vhodné využít společného rodinného oběda nebo večeře. 

Co si představit pod nezdravými stravovacími návyky u dětí a jaká jsou jejich rizika? 

Nedoporučuje se jídla solit, a to kvůli nadměrnému zatěžování ledvin a následnému riziku vysokého krevního tlaku. Stejně tak přislazování potravin představuje "potravinovou past". Děti si tak zvyknou na chuť sladkého a budou ji v dalším životě vyžadovat. Navíc rafinovaný cukr negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku a ostatních minerálních látek a další jeho obětí se stanou zoubky. Pamlsky typu hranolků, chipsů a hamburgerů představují nadměrný příjem soli a energie ve formě nežádoucích nasycených tuků. V důsledku toho vznikají nezdravé potravinové návyky, které již "nelze" odstranit. Navíc jejich pravidelné a nadměrné pojídání výrazně přispívá k rozvoji obezity. Stejně tak by kojenci a batolata neměli místo vody konzumovat 100% džusy, ani v koncentrované formě, protože svým vysokým obsahem cukrů falešně zasycují a vedou k neprospívání a také jsou zdrojem prázdné energie a mohou vést k dětské obezitě. 

Od kdy by dítě mělo mít zažitý pravidelný pitný režim? 

Pitný režim je v jídelníčku dítěte velmi důležitý. Na pravidelný příjem tekutin začínáme dítě učit v období zavádění prvních příkrmů. Dítě si tak navykne na pravidelnost a nebude pít pouze v okamžiku, kdy má žízeň. To už bývá pozdě. Nejvhodnější je podávat čistou kojeneckou neperlivou vodu, bylinné čaje, ovocné šťávy ředěné čistou vodou. Rozhodně se nedoporučují slazené sycené nápoje aromatizované ovocné čaje a jim podobné nápoje. Vodu dětem podávejte vlažnou nebo při pokojové teplotě. Zejména v horkých letních měsících není vhodné pít studenou vodu, ale raději teplejší. 

Jak účinně bojovat proti obezitě od batolete do 6 let? 

Skvělou prevencí proti rozvoji dětské obezity je pestrá strava a dávkování úměrné věku, nejlépe pak 5 x denně. Co nejvíce omezte zdroje prázdné energie, tj. především slazené nápoje, fast food a cukrovinky. Čas od času odměňte dítě za to, že správně jí, ať už drobným dárkem, společnou hrou, výletem apod. Neučte děti, že sladkost je odměna, a ne běžné "zobání" mezi jídly. Na tomto se domluvte s prarodiči (my jsme tak se snachou učinily a funguje to). Dbejte na pitný režim, který se v souvislosti s věkem pohybuje od 1 do 1,5 l denně. Kontrolujte vypitý obsah a vyhýbejte se "kolovým" a slazeným syceným nápojům. Upravte stravovací návyky všem členům rodiny a učte dítě kultuře stolování. Zapojte dítě do fyzické aktivity, denně alespoň hodinu. Omezte čas před televizí nebo počítačem na maximálně 1 hodinu denně. Pokud má vaše dítě sklon k obezitě, uberte 10% z podávané porce a o dalším postupu se poraďte s pediatrem. 

Posuneme se, co se věku dítěte týče, dál... 

Pohyb v dětském věku 

Pro zdraví dítěte je velmi důležitá rovnováha mezi výživou, tedy energetickým příjmem a pohybovou nebo sportovní aktivitou, tedy energetickým výdejem. Nadbytek energie a nedostatek pohybu vede k nadváze a poté k obezitě. A právě pohybová aktivita se u dnešních předškoláků a školáků výrazně snižuje. Téměř 25% dětí necvičí, a to dokonce s vědomím rodičů. Děti tráví mnohem méně času venku s kamarády, jsou doma u počítače a televize. 

Proč je pravidelný pohyb a sportování pro děti tak důležité? 

Je známo, že pravidelný sport u dětí snižuje nemocnost, udržuje tělesnou hmotnost v normě a má pozitivní dopad na psychiku dítěte. Naše děti, bohužel, nemají dostatek pohybové aktivity, což platí pro mladší děti (6-12 let) i pro dospívající (13-17 let). Pro obě věkové kategorie dětí, v rámci prevence civilizačních chorob odborníci doporučují minimální délku náročnější fyzické aktivity v rozsahu 1 hodiny denně, za týden se tedy jedná celkem o minimálně 7 hodin. 

U mladší věkové skupiny převažují sportovní dětské hry jako je hra na honěnou, na babu atd. Mezi sportovní činnosti, které vykonává významně více chlapců ve věku 6-12 let, patří fotbal, hokej, karate, judo či jiná bojová umění. Mezi sportovní činnosti, které naopak vykonává významně více stejně starých děvčat, patří aerobik, cvičení při hudbě, tanec či balet, gymnastika.... Tyto sportovní aktivity odpovídají vývoji dětí, protože v období mladšího školního věku je možné postupně začínat se sportovním tréninkem zaměřeným především na rozvoj mrštnosti, obratnosti a koordinace pohybů. Fyzická zdatnost je v tomto věku pro děti velmi důležitá, začínají se podle tohoto hlediska navzájem srovnávat. Může se začít také s cíleným posilováním svalstva, ale rozhodně není vhodné posilovat jinak než s vlastní vahou těla, to znamená naučit se kliky, sedy - lehy, dřepy, slalomové běhy, kotrmelce, šplh atd. Je důležité, aby pohybové aktivity, v tomto věku byly rozmanité, děti rády střídají různé druhy pohybu, dokáží se už také motivovat k vytrvalostním sportům, ale vše musí mít stále formu hry. 

Rodiče dětí mladšího školního věku (6-12 let) by měli věnovat hmotnosti svých ratolestí zvýšenou pozornost, protože v tomto období se u nich začíná silně projevovat sklon k sedavé a pasivní zábavě, jako je sledování televize nebo hraní počítačových her. Rodiče by měli dohlédnout na to, aby dítě mělo dostatek sportovní a pohybové aktivity, která pasivní činnosti kompenzuje tak, aby byl zajištěn vyrovnaný tělesný rozvoj dítěte. Velmi vhodným sportem je plavání, protože podporuje nejen kondici, ale také vytrvalost, rozvíjí kapacitu plic a zlepšuje tvar a kvalitu postavy. Plavat by se mělo naučit opravdu každé dítě. 

Pohyb ale nemusí nutně mít jen podobu sportovního tréninku. 

Pohyb a starší děti 

Zásadní změna v denním režimu dětí přichází ve starší věkové kategorii, tedy ve věku 13-17 let. Řada dospívajících se přestane aktivně věnovat sportu. Dle výzkumu 74% dětí v tomto věku sice vykonává nějaký sport, ale rozevírají se zde nůžky mezi velmi aktivními a relativně pasivními dětmi. Při rozdělení podle pohlaví je zřejmé, že chlapci jsou ve sportu významně, více aktivnější než děvčata. Nezastupitelnou roli mají v podpoře pohybu rodiče, proto pokud budou sami rodiče aktivní, je předpoklad, že aktivní budou i jejich děti. Stačí například každý víkend alespoň na 2-3 hodiny vyrazit s dětmi za sportem - na delší procházku, do bazénu, na brusle či na kolo, možností je celá řada.

Renata Hanáková

(Autorka je osobní trenérkou)